Fyzioterapii jsem studovala 5 let a od ukončení studia se neustále vzdělávám. Je to dlouhá cesta, která neustále ozřejmuje potřebu dalšího a dalšího učení. To mě také zavedlo k mojí jógové praxi a posléze i k předcvičování a předávání toho, co jsem se naučila.
Jógu miluji. Miluji ji praktikovat, učit ostatní a předávat radost, jakou jsem v ní sama našla. Snažím se do ní vnášet svoje znalosti z fyzioterapie. Proto se ve cvičení soustředím především na správné provedení pozic, aby z nich tělo těžilo co nejvíce. Moje hodiny jsou různé podle toho, na co se zrovna zaměřuji, bývají pomalejší i rychlejší, jedno však zůstává stejné. Snažím se vždy o to, aby se člověk, který si se mnou přijde zacvičit, na hodině nepřetěžoval a pro svoje tělo udělal to nejlepší.
Jedna moje učitelka na kurzu jógy mi jednou řekla, že jógové pozice nemám tolik řešit a že si nemám plést jógu s fyzioterapií. Že obě jsou věci oddělené a tudíž je mám oddělovat. Já s tímto však nesouhlasím. Dle mého názoru k sobě mají velmi blízko a můžeme je nádherně propojovat. Sama jsem jógu objevila při hledání kompenzace přetížených zad z práce. A doteď mi krásně funguje. Necvičím ale "čistou jógu". Doplňuji ji o fyzioterapeutické cviky, které mi dělají velmi dobře a vnáším do ní koncepty optimálního cvičení pro tělo, které vychází především z vývojové kineziologie. To mi funguje nejlépe. Určitě bude i Vám! 😉
